VYHLÍDKY ORLICKÉHO PODHŮŘÍ (13 km, pěší)

Brandýs nad Orlicí vlakové nádraží – Brandýs n. O. hrad (vyhlídka) – Kaliště (vyhlídka) – Perná – Zátvor (vyhlídka) – Rviště roubená zvonice – Dobrá Voda – Klopoty – Podříčský mlýn – Říčky – Na Paloukách (vyhlídka) – Kříž Na Přílohu – Na Americe – U Tří kaprů – Ústí nad Orlicí vlakové nádraží

Orlické Podhůří je členitá obec na pravém břehu Tiché Orlice tvořená několika vesnicemi a samotami, takže je vlastně malou turistickou oblastí. Prochází jí kaňonovité údolí s meandrující Tichou Orlicí, kterým se prohání cykloturisté

a vlaky mezi Prahou a Moravou. Krásu údolí lze obdivovat z balónu, rogala nebo letadla. Ale jsou i jednodušší možnosti – vyhlídky z horních pater krajiny dolů do údolí – a neméně lákavé. Povíme si o nich.

Východiskem výletu je vlakové nádraží v Brandýse nad Orlicí. Obyvatelé Ústí nad Orlicí sem ráno pohodlně dojedou mnoha osobními spoji. Od brandýského nádraží dojdeme na Komenského náměstí k turistickému rozcestníku. Odtud pokračujeme po modré turistické značce nad radnicí pod hradní zříceninu.

Hrad Brandýs nad Orlicí

Gotický opukový hrad se dvěma předhradími na táhlém zalesněném ostrohu z konce 13. století je poprvé písemně zmíněn r. 1483. Pravděpodobně jej založil Jindřich z Brandisa, působící ve službách krále Václava II., který jej mohl pověřit dokončením kolonizace kraje na Tiché Orlici. Mezi významné majitele hradu patřili později Kostkové z Postupic, Vilém z Pernštejna a od roku 1559 Jan starší ze Žerotína. Hrad se uvádí jako pustý již v 1. polovině 17. století. Z původního hradního paláce přiléhajícího přímo k hradbě se dochovaly dvě klenuté přízemní místnosti.

Výstupem na hradní zříceninu (pohybujme se s opatrností!) se nám odkryje první dnešní vyhlídka – na město v podhradí a dál do údolí Tiché Orlice k Chocni. Nicméně je třeba pokračovat dál. Modré turistické značení nás stoupající cestou po horní hraně kaňonu nad Tichou Orlicí posléze dovádí nedaleko osady Kaliště na výčnělek náhorní plošiny, kde se nám (130 nadmořských metrů nad osadou Perná pod námi) otevírá první dnešní úchvatná vyhlídka. Nabízí výhled na nádherné údolí z Perné do Rviště a na protilehlý vrch Zátvor. Asi po 400 m začíná modrá turistická značka příkře klesat doprava do údolí. S opatrností, abychom neuklouzli, zdoláme tento náročný sestup. Okolo barokní sýpky sejdeme na silnici k autobusové čekárně v osadě Perná. Zahneme vlevo a nadále sledujeme modrou značku. Po 300 m chůze po silnici uhýbáme spolu s modrým značením doprava a lesní cestou stoupáme vstříc vrchu Zátvoru (496 m). Tento protáhlý vrch, pověstný setkáváním bratrských kněží v pobělohorské době, ukrývá na své vrcholové plošině dvě nádherné louky a o kus dál vysílač. Před telekomunikační věží objevujeme výhled na druhé dnešní panorama. Pohled jihovýchodním směrem – na Říčky, vrch Podhoří (528 m) nad nimi a na Andrlův chlum vzadu – klesá vpravo do dolní partie Klopotského údolí ústící do kaňonu Tiché Orlice. Ze Zátvoru sejdeme k roubené zvonici z r. 1753, resp. k její věrné kopii, která je nejstarší památkou Orlického Podhůří. Na silnici na horním konci Rviště, v sedle mezi vrchy Zátvorem a Hůrkou (425 m), odbočíme spolu s modrým turistickým značením doprava. Statečně zdoláme v silničním provozu 0,8 km do Dobré Vody, kde za návsí s obecním úřadem, kamenným křížem a opravenou kapličkou Korunování P. Marie uhýbá naše pěší modře značená trasa doprava, dolů do Klopotského údolí. V Klopotech u kontejneru vycházíme z lesa a na silnici míříme vpravo dolů k Podříčskému mlýnu. U bývalého mlýna opouštíme spolu s modrou turistickou značkou asfaltku, zahneme doleva a proti proudu potůčku stoupáme dolem Pod Pazdernou nahoru do Říček k rozcestníku turistických tras na návsi u školy. Odtud sledujeme i nadále modrou turistickou značku nahoru po vesnici okolo kamenného kříže, kaple sv. Andělů Strážných, pomníku padlým a Jirouškovy studánky až k lesu. Ze stoupající cesty pod lesem se nám v místě zvaném Na Paloukách otevírá třetí dnešní vyhlídka, tentokrát severním směrem, na Velkou a Malou Hůrku (546, resp. 529 m), Kozí hřbet (471 m), Dobrou Vodu, České Libchavy, hřeben Na Hranicích (528 m) a Orlické hory na horizontu. Asi po 100 m vystoupáme ke kříži Na Přílohu. Na lavičce zde můžeme na chvíli spočinout, původ kříže z r. 1849 se váže k příběhu dvou zamilovaných (děvčete z Říček a mládence z Ústí), kteří nakonec od rodičů, co nebyli jejich lásce nakloněni, získali požehnání k sňatku… Modré značení nás posléze dovede po Hřívě a okolo studánky V Oboře k chatové osadě Na Americe. Pod Kubincovým kopcem seběhneme kolem chat a zahrádek dolů k Tiché Orlici. Předtím nedaleko studánky U Panenky Marie podejdeme železnici. Jakmile přejdeme most přes Tichou Orlici, u turistického rozcestníku U Panského mlýna odbočíme vpravo a po žluté turistické značce, v sousedství řeky a projíždějících cyklistů, míříme přes turistické rozcestí U Tří kaprů vstříc cíli našeho putování na ústecké vlakové nádraží.